Rád bych v této kapitole upozornil na pár zajímavých záznamů z přednášek, které jsou přímo spojeny animací.
Teorie “dokonalé” kompozice ve 2D a 3D projekci - Historické konstrukční metody statické kompozice a současná praxe (středové, diagonální, zlatý řez). Pusobení linie, tvaru a barvy v obrazové kompozici, optické klamy a jejich vyvažování, optický střed. Kompozice fotografie (portrét, krajina, výjev) a filmového záběru. Dynamika kompozice v 3D prostoru, vliv kamery a kompozičního schématu na atmosféru scény.

Video ke stažení zde (60 MB). Vyžaduje Techsmith Codec.

Londýnské studio Nexus před nedávnem překvapilo velmi zdařilou prací v podobě animovaných titulků do DVD verze “pokračování” šílených dobrodružství inspektora Clouseaua Růžový Panter. Samotná animace vychází z původní myšlenky z roku 1963, kdy obletěl svět první hraný díl po boku s originálním animovaným příběhem. Vznik první animované verze se datuje k roku 1963 pod vedením Friz Frelenga — v roce 1964 oceněného za The Pink Phink Oskarem. Navíc se autoři nové podoby drželi originální myšlenky absurdních gagů, efektních a nápaditých prolínaček. Za pozornost stojí i velmi elegantní práce s typografií a precizní časování na dnes již klasika filmové hudby Henryho Mancini. Animace je ke zhlédnutí zde.

Budou tomu dva roky, co se na internetu objevil velmi působivý rukopis francouzského animátora Louise Clichyho na skladbu dua Édith Piaf a jejího druhého muže Théa Sarapa — A Quoi ça Sert L’amour (Na co láska?). Je nasnadě, k čemu je dobré se vracet k rok staré práci. Ale jak se říká, dobré je stálé a u této práce to platí dvojnásob, jelikož splňuje všechny předpoklady k tomu, aby se stala učebnicovou ukázkou bravůrně zvládnutého řemesla. Zastávám názor, že existují tři pomyslné pravidla, která dokáží animátorovi zaručit z poloviny dobrý výsledek — příběh, výtvarná stylizace a dobré načasování se střihem. Autor jde cestou kterou dobře zná. Používá vlastního rukopisu, srozumitelného střihu nadupaného geniálními nápady (povšímněme jak scény krásně navazují). Příběh neustále graduje a elegantně kreslená animace si vzávěru zahrává i s lehkým 3d, které nikoho v kreslené podobě neuráží, ba naopak, dává celému ději nový prostor. Absence nesrozumitelných symbolů, zbytečných záběrů tak činí dílo s charakteristickým projevem chansonu přímo geniální, chce se mi říci Bravo!
P.S. Kdo neoplývá vrozeným citem pro střih, vřele rád ho odkáži na stránky knihovny Famu.