rulururu

post Teorie kompozice

Únor 23rd, 2008

Zařazen do: Přednášky — Pavel Hruboš @ 3:03 pm

teorie kompozice

Rád bych v této kapitole upozornil na pár zajímavých záznamů z přednášek, které jsou přímo spojeny animací.
Teorie “dokonalé” kompozice ve 2D a 3D projekci - Historické konstrukční metody statické kompozice a současná praxe (středové, diagonální, zlatý řez). Pusobení linie, tvaru a barvy v obrazové kompozici, optické klamy a jejich vyvažování, optický střed. Kompozice fotografie (portrét, krajina, výjev) a filmového záběru. Dynamika kompozice v 3D prostoru, vliv kamery a kompozičního schématu na atmosféru scény.

Video ke stažení zde (60 MB). Vyžaduje Techsmith Codec.

post Pink Panther

Únor 10th, 2008

Zařazen do: Jednohubky — Pavel Hruboš @ 10:04 am

Pink Panther

Londýnské studio Nexus před nedávnem překvapilo velmi zdařilou prací v podobě animovaných titulků do DVD verze “pokračování” šílených dobrodružství inspektora Clouseaua Růžový Panter. Samotná animace vychází z původní myšlenky z roku 1963, kdy obletěl svět první hraný díl po boku s originálním animovaným příběhem. Vznik první animované verze se datuje k roku 1963 pod vedením Friz Frelenga — v roce 1964 oceněného za The Pink Phink Oskarem. Navíc se autoři nové podoby drželi originální myšlenky absurdních gagů, efektních a nápaditých prolínaček. Za pozornost stojí i velmi elegantní práce s typografií a precizní časování na dnes již klasika filmové hudby Henryho Mancini. Animace je ke zhlédnutí zde.

post Střih v animovaném filmu

Únor 1st, 2008

Zařazen do: Jednohubky — Pavel Hruboš @ 10:29 am

Edith Piaf

Budou tomu dva roky, co se na internetu objevil velmi působivý rukopis francouzského animátora Louise Clichyho na skladbu dua Édith Piaf a jejího druhého muže Théa Sarapa A Quoi ça Sert L’amour (Na co láska?). Je nasnadě, k čemu je dobré se vracet k rok staré práci. Ale jak se říká, dobré je stálé a u této práce to platí dvojnásob, jelikož splňuje všechny předpoklady k tomu, aby se stala učebnicovou ukázkou bravůrně zvládnutého řemesla. Zastávám názor, že existují tři pomyslné pravidla, která dokáží animátorovi zaručit z poloviny dobrý výsledek — příběh, výtvarná stylizace a dobré načasování se střihem. Autor jde cestou kterou dobře zná. Používá vlastního rukopisu, srozumitelného střihu nadupaného geniálními nápady (povšímněme jak scény krásně navazují). Příběh neustále graduje a elegantně kreslená animace si vzávěru zahrává i s lehkým 3d, které nikoho v kreslené podobě neuráží, ba naopak, dává celému ději nový prostor. Absence nesrozumitelných symbolů, zbytečných záběrů tak činí dílo s charakteristickým projevem chansonu přímo geniální, chce se mi říci Bravo!
P.S. Kdo neoplývá vrozeným citem pro střih, vřele rád ho odkáži na stránky knihovny Famu.

ruldrurd