Co je na storyboardu tak kouzelného, že se mu nevyplácí vyhýbat? Existuje něco nudnějšího a zdlouhavějšího? Jak elegantně přenést myšlenku na papír a neublížit si.

Tyto slova úváděly mou předposlední přednášku věnovanou problematice storyboardu. Prvotní impuls vznikl na základě vlastní potřeby, vytvořit visuální osnovu pro připravovaný kraťas. Byť se nemusí na první pohled zdát, ke storyboardu existuje minimum vhodné literatury — veškeré zdroje prakticky v angličtině. Přednáška proto shrnuje mé dosavadní poznatky, snaží se popsat základní osu visuální tvorby příběhu. Jak ji srozumitelně stavět, rozvíjet a neustále si zachovávat odstup, vše je doprovázeno praktickými ukázkami. Musím kriticky přiznat, že jsem se snažil vměstnat příliš mnoho informací do hodinového bloku, na letošním GDS jsem vytvořil odlehčenou verzi, kterou v nejbližší době zveřejním. Přednáška je k vidění na stránkách Maxconu.

Jsou to technologie, na které se dívají animátoři buď skrz prsty, nebo s úsměvem uhýbají pohledem. Dovedu si představit staré “dvědéčkáře”, kteří by tento postup přirovanli k rotoskopii dovedené k dokonalosti. Je to něco přes dva roky, kdy byl Motion capture vypuštěn z udílení cen Akademie ze sekce animovaný film. Ono samotné vyřazení má celkem opodstatněné pozadí, které si obzlváště divák nemusí na první pohled uvědomit. Princip technologie vychází ze snímání pohybu herce např. infračervenými kamerami (liší se od technologie), který je díky identifikačním bodům umístěných na těle herce přenesen do počítače, tj. úkol animátora je v podstatě plně nahrazen hercem a herecký výkon je zcela v jeho režii. Zpracování záznamu dat je tedy ryze technické charakteru, kdy už “technický animátor” ladí daný pohyb a velmi jemnými zákroky se snaží přizpůsobit prostředí . Zcela jistě by se našel bezpočet dalších důvodů, které k tomu právoplatně organizátory vedlo. Rozhodně jde však o dynamicky rozvíjející technologie, která v procesu nejen mamutích projektů najde uplatnění. Krátký záznam z GDS 2006 kolegy-animátora Michala Macha do úvodu a problematiky Motion Catpture najdete zde.

Práce s časem je podceňovanou součástí tvorby každého multimediálního díla nebo statického obrázku. Jak zlepšit výrazové prostředky vaší práce (gestika, mimika, pohyb). Rady pro začínající animátory.

Přednáška je záznam z minulého ročníku GDS (20MB). Vyžaduje Techsmith Camtasia kodek.

Často se přistihnu, jak se nebývale při práci bráním pocitu, že i méně může být více. Zní to jako staré klišé, ale komunikace a srozumitelnost není jen dobrý základ pro vztah, ale i nosná konstrukce spotu nebo krátkého filmu.

Každý, kdo se podílí na tvorbě projektu, hledá kompromis mezi zadáním a zpracováním. V případě srozumitelnosti je nutná především shopnost řežiséra přenést sdělení na obraz. How Dare You je slogan, původ myšlenky pro spot nové Mazdy 3: Red and White. Ukázkou barevné čistoty v podání Digital Domain je velmi příjemný visuální kompromis, ve kterém hrají děj barevně laděné variace, narušované zásahem lidské chamtivosti, jenž dávají celému podtextu reklamy půvabný smysl. Vyjma výborně zpracovaných fluid efektů a kompozitních záběrů jde právě o příjemnou kombinaci a rovnováhu hraných záběrů s počítačově generovanými exteriéry.
Automobilky si vždy dopřávaly nejlepší studia a elegantní propagaci. Často bezhlavé a neuprosné prosazování zaručeně ověřených marketingových rozumů mohlo režiséra takového počinu donutit k něčemu nezajímavému a nudnému, tisíckrát viděnému. Právě ta nevyšlapaná cesta se vryla do nové reklamy The Mill , které vytvořilo spot pro Mitsubishi. Za povšimnutí spíše stojí, jakým způsobem je filmově upřednostňována technologická pečlivost při výrobě auta, než emoční požitek z jízdy.

Veterání luxusních spotů Passion Pictures mají na svědomí novou, dějově značně nekonvenční reklamu pro Oxfam Roar. Výtvarně zajímavá práce, ponuře avšak esteticky vzhlížející, trpí především syndromem WTF. Zajímavý nápad s typografií a příběhem nalákané babičky tak trochu nabourává nevypointovaný závěr. Přemýšlím, zdali se mi více vryje pod kůži reklama, u které mi uniká naprosto sdělení a nutí mě přemýšlet (pouštět neustále dokola), nebo obrazové orgie s jasným cílem ohromit obrazem. Pokud bych bral na zřetel, že je takový spot vytvářený především pro televizní vysílání, kde není moc místa pro zamyšlení, obávám se absence diváckého efektu. Každopádně zajímavý počin.

Na závěr jsem vyhrabal z koutů internetu studentský kraťas Zoudov ve stylu 60´s. Ohromuje na studentskou práci stylovou barevností, stylizací a příjemným nasvícením. Chvílemi trošku pokulhávají pohyby, ale v důsledku je to ucelená a kvalitní práce.

Kdo by nebyl rád za klienta, který nesází na jistotu a je ochoten naslouchat zkušenostem tvůrce? Obchod bez rizika neexistuje, vybral jsem pár příkladů z minulého týdne, kde se riziko zadavatelům rozhodně vyplatilo…

Australští XYZ Studios vytvořili reklamní spot automobilky Dodge. Práce by svým cartoon pojetím nevybočila, kdyby do ní autoři vkusně v plánech nezakomponovali akvarelové prostředí, které bují nevídanou barevností. Škoda, že animaci nedostal do ruky někdo zručnější, snad můžu jen dodat, jako celek působí svěže a velmi neotřele.

Londýnské studio The Mill asi netřeba představovat, co však za poukázání rozhodně stojí je reklama pro nové Audi RS6 Avant. Dovolím si říct, že Mill tímto počinem nastolil laťku hodně vysoko. Výborný nápad, skvělé pojetí, gradace celého spotu a výborný střih v důsledku dává nový rozměr pro automobilovou reklamu. Klobouk dolů.

Kdo by neznal newyorské zajíčky, skákající kuličky či exploze barev? Za vším stojí firma Sony se svou kampaní, která se snaží oslovit zdánlivě nespojitelným. Nový spot Foam natáčený v Miami studiem Fallon opět nabourává zažité představy o standardní propagaci a image firmy. Krátké pozastavení nad procesem tvorby k nalezení zde.

Na závěr bych rád ještě poukázal na nový celovečerní film od francouzských Mac Guff studios Dragon Hunters (Lovci draků). Podle prvních reakcí to vypadá na vykrádačku všeho možného s “mizernou animací”. Každopádně trailer něco málo napoví, nechme se překvapit.