O autorovi

pavel.hrubos

Pavel Hruboš

Animace učí trpělivosti, srozumitelnosti, komunikaci a má jeden nepopiratelný půvab, neustále lze zlepšovat. Animace mi také veleúspěšně bere většinu volného času.

Jak jsem se dostal k animaci?

Byť počítačovým hrám nepřikládám ve svém životě vyšší poslání, interaktivní zábavě jsem podlehl už jako nerozumné dítko. Konzumaci specifického druhu zábavy se mi podařilo relativně včas podchytit, což vyústilo v založení vývojového týmu Ignitron (1998) při mém studiu na ŠUPŠ v Uherském Hradišti. S pomocí masivní podpory serveru Bonusweb se podařilo zdárně dokončit hru Dáma 1 (1999) následovanou o rok později Dámou 2 (2000). V tehdejším pojetí hra vynikala spíše netradičním interaktivním zpracováním, a to včetně hry po internetu.

V roce 2001 jsem plynule navázal studiem na FMK UTB, jež jsem prokládal spoluprací na hře Berušeky 2 s týmem Anakreon (Cinemax). V letech 2005—2010 jsem pracoval jako animátor, storyboardista v brněnském studiu 2K Czech na herních titulech Mafia II, DLC Joe´s Adventure, DLC Jimmy´s Vendetta, Top Spin 4.

V roce 2010 jsem započal práce na celovečerním animovaném snímku Autopohádky (3D animovaní část Vincent) v pražském studiu Tricks. Práce plynule navázala ve studiu Eallin na sedmidílném večerníčku Nejmenší slon na světě. V současné době pracuji na další sérii večerníčku a volný čas prokládám animovanou reklamní tvorbou, tvorbou storyboardů a kresbou. Mé práce jsou k vidění na stránkách character-animator.eu

Mimo jiné

V roce 2002 jsem spoluzaložil server nezávislých vývojářů her ceske-hry.cz, jehož smyslem byla výměna zkušeností především mezi vývojáři her. Jedna z aktivit serveru je také od roku 2003 organizace mezinárodního setkání, veřejnosti známého jako Game Developers Session. V roce 2008 zakládáme občanské sdružení Ceske-hry o.s, jehož jsem od roku 2013 čestným členem. Podílel jsem se články pro časopis Pixel, editorsky na komunitním serveru o 3D grafice a animaci v ČR maxarea.com, jenž pořádá největší sektání 3D grafiků v ČR Splash (Maxcon)

knihy

Kniha

Kdysi kdosi řekl, že knih není nikdy dost. Knihu chápu jakožto nepřeberný zdroj hluboké inspirace, kterou se učím poznávat a pojmenovávat ku svému prospěchu.

Konkrétněji: odborná knihovnička je přinejmenším výborná možnost, jak získat dobré povědomí o kvalitě a zpracování výtvarných předloh pro animaci. Je to také jedinečná příležitost, jak se učit správnému postupu při zpracování podkladů.

Neodmyslitelnou součástí každého dramatického díla jsou souvislosti, vnitřní posuny, děj, srozumitelnost. Jedna z cest, jak se dopracovat zajímavého příběhu, je schopnost nahlížení z různých stran, neodpustím si proto zmínit svou slabost k filosofii.

Filokartie

Filokartie

Věřím, že je vztah k místům silnější než k věcem. Místa podléhají jednání člověka, reflektují minulost a leccos napoví o budoucnosti. Genia loci jsem obejvil v místopisné filokartii.

Film, divadlo, hudba

Jak jste dobrý herec, tak dobrý jste animátor. Vhodných přirovnání by se k oboru dalo najít bezpočet. Je příliš jednoduché vyzdvihnout jména režisérů na úkor druhých, proto z poslední doby zmíním pouze dva: Chan-wook Parka, Aronofského, stejně tak kameru režiséra Joe Wrighta, nebo symboličnost  Lars von Triera… považuji je za to nejlepší z filmařského řemesla. Ostatně mé průběžné filmové hodnocení najdete v mém profilu.

Kvalita animovaného filmu se bez nadsázky posuzuje velmi těžko. V poměru k obrovským studiím existují animátoři-výtvarníci, kteří se nepřehlédnutelně vymezují a patří mezi mé oblíbené: Sylvain Chomet, Paul Fierlinger, Peter de Sève, Aleksandr Petrov, Guy Delisle, Bill Pympton, …

Obraz bez zvuku je poloviční animace. Inspiraci hledám nejen ve filmové hudbě klasiků jako Henryho Mancini, Nino Rota, Ennia Morriconeho, Hanse Zimmera, …

Kontakt

Mé práce jsou k vidění na stránkách character-animator.eu. Jsem k zastižení na emailové adrese pavel(@)animace.com